Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jak se starat o křeččí srst

30. 10. 2012

 Šla jsem na jednu  hezkou stránku a zaujal mne jeden textík a tak ho tady máte :-)

Jak se starat o jejich srst?

 

Všichni doma chovaní křečci zlatí pocházejí z nemnoha zvířat odchycených v přírodě. Díky jejich úžasné rozmnožovací schopnosti se řady křečků v zajetí rychle rozrostly a s částečně příbuzenskou plemenitbou souvisel i častý projev náhodných mutací – obvykle různých barev a typů srsti. Ty pak stačilo šlechtit a rozvíjet dále, díky čemuž dnes můžeme křečky zlaté chovat v nesčetném množství podob.

Křečci jsou fešáci

Zdraví křečci včetně dlouhosrstých by měli mít jemnou, ale zároveň hustou srst, a to po celém těle včetně bříška, neměla by přes ni prosvítat kůže.

Samečci dlouhosrstých křečků mají chlupy delší než samičky, až přes 7 cm, ale samozřejmě ne po celém těle, pouze na zádech a bocích (na břiše by taková ozdoba příliš příjemná nebyla), zrovna tak na obličeji jsou chlupy kratší. Ovšem i rovnoměrné dlouhé osrstění na celých zádech je ze šlechtitelského hlediska pouze ideální stav, kterého všichni křečci dosahovat nemusí – mnozí se spokojí s delší srstí na konci zad. Samičky mají obecně srst trochu kratší.

Plemena dlouhosrstých zlatých křečků

Dlouhosrstí křečci byli vyšlechtěni do mnoha variet:

  • klasický dlouhosrstý angorský křeček
  • dlouhosrstý saténový křeček, jehož srst se výrazně leskne
  • dlouhosrstý rex se zvlněnou srstí
  • dlouhosrstý rex saténový, který kombinuje všechny přednosti – jeho srst je dlouhá, zvlněná a lesklá.

Všechny typy srsti se navíc mohou vybarvovat všemi odstíny, které se u chovaných křečků vyskytují, což již dávno není pouze původní zlatá barva pouště, ale i skořicová, stříbřitě šedá, bílá, černá, čokoládová, lila a také různé barevné kombinace – skvrnitá, žíhaná, šimlovitá a další.
Dlouhosrstí křečci bývají většinou mírumilovní a velmi snadno ochočitelní.

Něžná péče o kožíšek

Křečci jsou čistotní a pořádní, o srst se pečlivě starají, češou ji a myjí packami. Dlouhosrstým křečkům však s péčí musíme pomoci, neboť takto dlouhou srst u nich příroda neměla v plánu a proto na ni jejich vlastní péče nestačí.

  • Křečky nikdy nekoupeme! Mokro i jen pouhá vlhkost jim velmi škodí, neboť pocházejí z vyprahlých pouští.
     
    Srst je třeba pravidelně pročesávat, ovšem velmi jemně a ohleduplně – pak se tato péče může křečkům i vyloženě líbit.
  • Osvědčený je měkký zubní kartáček, kterým srst pomalu a postupně pročesáváme.
  • Na konci procedury můžeme křečka odměnit pamlskem, aby měl česání spojené ještě s další příjemností.
  • Důležitá je i pravidelnost, aby nedošlo k rozčesávání zacuchaných chumlů, které by již křečkovi příjemné být nemuselo.
  • K česání samozřejmě přistupujeme až u zcela ochočeného, nebojácného křečka.
  • Pro kvalitu srsti je důležitá i vhodná strava.

Čiperní a zvědaví chlupáči

Pročesávání srsti je jedinou péčí, ve které se chov angorských křečků liší od křečků krátkosrstých. Angoráčci všech plemen jinak nejsou žádné princezny a potřebují pohyb a zábavu zrovna tak jako krátkosrstí. Jsou samotáři a nevyhledávají společnost jedince svého druhu, o to více potřebují zabavit pohybem. Běhací kolečka však ideální nejsou. Mnohem lepší je prostorná klec s dobrým vybavením: s prolézačkami, žebříky, houpačkami a schovávačkami všeho druhu. Křečci všech délek a odstínů srsti jsou čilí, zvídaví akrobati

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář